První přečtení k ústní z mikroekonomie

Univerzální postup

Začni definicí. Potom řekni mechanismus, tedy proč se něco děje. Přidej jeden vzorec nebo podmínku optima. Nakonec slovně popiš graf: osy, křivky, rovnováhu a posun. Když nevíš, vrať se k rozdílu mezi soukromým a společenským pohledem, mezi krátkým a dlouhým obdobím, nebo mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí.

Spotřebitel

• `TU` = total utility = celkový užitek; celkové uspokojení ze spotřeby.
• `MU` = marginal utility = mezní užitek; přírůstek `TU` z další jednotky, tedy `MU = ΔTU/ΔQ`.
• `IC` = indifference curve = indiferenční křivka; kombinace statků se stejným užitkem.
• `BL` = budget line = linie rozpočtu; dostupné kombinace při daném důchodu a cenách.
• `MRS` = marginal rate of substitution = mezní míra substituce; kolik `Y` obětuju za 1 `X` při stejném užitku.
• `SE` = substitution effect = substituční efekt; změna volby kvůli relativní ceně.
• `IE` = income effect = důchodový efekt; změna volby kvůli změně reálné kupní síly.
• `TE` = total effect = celkový efekt; obvykle `TE = SE + IE`.

Firma A Tržní Struktury

• `DK` = dokonalá konkurence; firma je příjemce ceny, `P = AR = MR`.
• `NDK` = nedokonalá konkurence; firma má tržní sílu, typicky `MR < P`.
• `MR = MC` = obecné pravidlo maximalizace zisku firmy.
• `P = MC` = alokační efektivnost, ne nutně ziskové optimum monopolu.
• `ACmin` = minimum průměrných nákladů; kritérium výrobní efektivnosti.
• `AVCmin` = minimum průměrných variabilních nákladů; bod uzavření firmy v DK.
• `L` u Lernera = Lernerův index monopolní síly, `L = (P - MC) / P`.
• `Q_M` = monopolní množství, `Q_AE` = alokačně efektivní množství.
• `DWL` = deadweight loss = ztráta mrtvé váhy.

Externality, Veřejné Statky, Kapitál

• `MPB` = marginal private benefit = soukromý mezní přínos/užitek.
• `MSB` = marginal social benefit = společenský mezní přínos/užitek.
• `MEB` = marginal external benefit = mezní externí přínos.
• `MPC` = marginal private cost = soukromé mezní náklady.
• `MSC` = marginal social cost = společenské mezní náklady.
• `MEC` = marginal external cost = mezní externí náklad.
• `r` = interest rate = úroková míra, cena kapitálu.
• `PV` = present value = současná hodnota.
• `NPV` = net present value = čistá současná hodnota; investice se vyplatí, když `NPV > 0`.

Jednoduchá odpověď

Kardinalistická teorie předpokládá, že užitek lze přímo měřit. Celkový užitek `TU` je celkové uspokojení ze spotřeby, mezní užitek `MU` je přírůstek `TU` z další jednotky. Platí zákon klesajícího mezního užitku: další jednotky statku obvykle přinášejí menší dodatečný užitek. U jednoho statku spotřebitel kupuje do bodu `MU = P`, v diskrétním příkladu dokud `MU >= P`. U více statků platí `MUx/Px = MUy/Py`. Poptávka se odvozuje z klesající křivky `MU`: při nižší ceně spotřebitel koupí větší množství. Změna ceny má dva efekty: substituční efekt znamená, že relativně levnější statek nahrazuje jiné statky, a důchodový efekt znamená, že změna ceny mění reálný důchod, tedy kupní sílu spotřebitele.

Jednoduchá odpověď

Nedokonalá konkurence je tržní selhání, protože firma má tržní sílu a výsledek trhu se odchyluje od společensky efektivního množství. Alokační efektivnost znamená `P = MC`. Výrobní efektivnost znamená výrobu v minimu `AC`. V dokonalé konkurenci platí `P = MR` a firma maximalizuje zisk podle `MR = MC`, takže vyjde `P = MC`. V dlouhém období navíc volný vstup tlačí cenu k `ACmin`. V nedokonalé konkurenci je poptávka po produkci firmy klesající, proto `MR < P`. Firma stále volí `MR = MC`, ale protože `P > MR`, vyjde `P > MC`. To znamená nižší množství, vyšší cenu a ztrátu mrtvé váhy. Z jednotlivých struktur: dokonalá konkurence v dlouhém období splňuje alokační i výrobní efektivnost, monopol typicky nesplňuje ani alokační efektivnost ani výrobu v `ACmin`, monopolistická konkurence má dlouhodobě nulový ekonomický zisk, ale stále `P > MC` a nevyrábí v minimu `AC`, a oligopol bývá kvůli tržní síle často alokačně neefektivní, i když přesný výsledek závisí na modelu.

Jednoduchá odpověď

Ordinalistická teorie nepředpokládá přímé měření užitku. Spotřebitel pouze řadí spotřební koše podle preferencí. Indiferenční křivka `IC` ukazuje kombinace dvou statků se stejným užitkem. Linie rozpočtu `BL` ukazuje dostupné kombinace při daném důchodu a cenách: `I = PxX + PyY`; její průsečíky jsou `I/Px` a `I/Py`. Indiferenční křivky jsou klesající, konvexní k počátku a vyšší křivka znamená vyšší užitek. Optimum je bod dotyku nejvyšší dosažitelné indiferenční křivky a linie rozpočtu. V optimu platí `MRS = Px/Py`, tedy subjektivní ochota nahrazovat statky se rovná tržnímu poměru cen. Poptávku odvodíme tak, že měníme cenu jednoho statku, linie rozpočtu se otočí a z nových optim dostaneme body poptávky.

Jednoduchá odpověď

Externalita je dopad spotřeby nebo výroby na třetí osoby, který není plně zahrnut v ceně. U kladné externality ve spotřebě má spotřeba přínos nejen pro spotřebitele, ale i pro okolí. Spotřebitel se rozhoduje podle soukromého mezního užitku `MPB`, společnost ale počítá i externí užitek `MEB`, takže `MSB = MPB + MEB`. Proto `MSB > MPB`. Trh bez zásahu volí množství `Q_M`, kde `MPB = MPC`, ale společensky správné množství je `Q_S`, kde `MSB = MSC`. Výsledek je podspotřeba, tedy `Q_M < Q_S`. Řešením může být dotace, veřejné poskytování, povinnost nebo osvěta.

Jednoduchá odpověď

Trh je proces střetávání poptávky a nabídky, kde vzniká cena. Poptávka říká, kolik jsou spotřebitelé ochotni a schopni koupit při různých cenách. Nabídka říká, kolik jsou výrobci ochotni a schopni dodat. Změna vlastní ceny statku znamená pohyb po křivce. Změna jiného faktoru posouvá celou křivku. Rovnováha je tam, kde `QD = QS`. Nad rovnovážnou cenou vzniká přebytek a tlak na pokles ceny. Pod rovnovážnou cenou vzniká nedostatek a tlak na růst ceny. V dobře fungujícím konkurenčním trhu rovnováha maximalizuje celkové výhody ze směny, tedy spotřebitelský a výrobcovský přebytek. Z hlediska délky období platí, že ve velmi krátkém období je nabídka málo pružná, zatímco v delším období mohou firmy měnit vstupy, kapacity i počet firem. Při současné změně poptávky a nabídky je často jedna veličina jasná a druhá ne: například růst poptávky a pokles nabídky určitě zvýší cenu, ale dopad na množství je nejednoznačný.

Jednoduchá odpověď

U záporné externality ve výrobě firma svou výrobou způsobuje náklady třetím osobám, ale sama je plně neplatí. Příkladem je znečištění, hluk nebo emise. Firma se rozhoduje podle soukromých mezních nákladů `MPC`, společnost ale počítá i externí náklad `MEC`, takže `MSC = MPC + MEC`. Proto `MSC > MPC`. Trh bez zásahu volí množství `Q_M`, kde `MPB = MPC`. Společenské optimum je `Q_S`, kde `MSB = MSC`. Protože soukromé náklady jsou příliš nízké, trh vyrábí moc: `Q_M > Q_S`. Řešením je internalizace externality, typicky daň, povolenky nebo regulace.

Jednoduchá odpověď

Cenová elasticita poptávky měří, o kolik procent se změní poptávané množství, když se cena změní o jedno procento. Vzorec je `E_DP = %ΔQ / %ΔP`. Protože běžná poptávka je klesající, vychází záporně, ale pro klasifikaci používáme absolutní hodnotu. Když `|E| > 1`, poptávka je elastická. Když `|E| < 1`, je neelastická. Když `|E| = 1`, je jednotkově elastická. Elasticitu ovlivňují substituty, nezbytnost statku, šířka trhu, podíl na rozpočtu a čas. Mezi dvěma body se používá středobodová elasticita, v jednom bodě bodová elasticita `E_DP = (dQ/dP) * (P/Q)`. Středobodově: `E = ((Q2 - Q1) / ((Q1 + Q2) / 2)) / ((P2 - P1) / ((P1 + P2) / 2))`. Vztah k příjmům je klíčový: u elastické poptávky snížení ceny zvyšuje `TR`, u neelastické ho snižuje. `MR = 0` v bodě jednotkové elasticity, kde je `TR` maximální.

Jednoduchá odpověď

Veřejný statek není automaticky statek placený státem. V mikroekonomii je definovaný vlastnostmi spotřeby: je nerivalitní a nevylučitelný. Nerivalita znamená, že spotřeba jedním člověkem nesnižuje spotřebu ostatních. Nevylučitelnost znamená, že je obtížné vyloučit neplatiče. Kvůli tomu vzniká problém černého pasažéra: lidé mohou statek využívat, ale nechtít platit. Soukromý trh pak může dodat veřejného statku málo. Poptávka po veřejném statku se skládá vertikálně, protože všichni spotřebovávají stejné množství `Q`. Optimální množství je tam, kde `MSB = MC`, tedy `MB_A + MB_B + ... = MC`.

Jednoduchá odpověď

Krátké období je období, ve kterém je alespoň jeden výrobní faktor fixní. Typicky je fixní kapitál a firma mění práci. Produkční funkce `Q = f(K, L)` ukazuje maximální výstup při dané technologii. Celkový produkt `TPP` je celkový výstup, průměrný produkt `APP = TPP/F` je výstup na jednotku vstupu a mezní produkt `MPP = změna TPP / změna F` je přírůstek výstupu z další jednotky vstupu. Zákon klesajících výnosů říká, že při přidávání variabilního vstupu k fixnímu vstupu začne od určitého bodu mezní produkt klesat. Náklady v krátkém období jsou `TC = FC + VC`. Dále `AC = TC/Q`, `AVC = VC/Q`, `AFC = FC/Q`, `MC = změna TC / změna Q`. `FC` se s výstupem nemění, `VC` a `TC` s výstupem rostou, `AFC` klesá, `AVC` a `AC` mají obvykle U-tvar a `MC` protíná `AVC` i `AC` v jejich minimech. Nákladová funkce se odvozuje z produkční funkce tak, že zjišťujeme, jaké náklady jsou nutné k výrobě jednotlivých množství `Q`; když `MPL` klesá, `MC` roste.

Jednoduchá odpověď

Poptávka po práci je odvozená poptávka, protože firma práci poptává kvůli produkci, kterou díky ní prodává. Důležité není jen, kolik fyzicky vyrobí další pracovník, ale kolik dodatečných příjmů přinese. Mezní fyzický produkt práce je `MPPL`, příjem z mezního produktu práce je `MRPL`. Obecně platí `MRPL = MPPL * MR`. V dokonalé konkurenci na trhu produktu je `MR = P`, takže `MRPL = MPPL * P`. Na dokonale konkurenčním trhu práce je mzda daná trhem a `MFC_L = w`. Firma najímá práci do bodu `MRPL = MFC_L`, tedy `MRPL = w`. Individuální poptávka firmy po práci je odvozena z křivky `MRPL`; individuální nabídka práce jedné firmě je v dokonalé konkurenci vodorovná při tržní mzdě `w`. V tabulce firma najme posledního pracovníka, pro kterého ještě platí `MRPL >= w`.

Jednoduchá odpověď

Dlouhé období je období, ve kterém jsou všechny výrobní faktory variabilní. Firma může měnit práci `L` i kapitál `K`, proto hledá nejlevnější kombinaci vstupů pro daný výstup. Produkční funkce je `Q = f(K, L)`. Izokvanta ukazuje kombinace `K` a `L`, které dávají stejný výstup. Izokosta ukazuje kombinace vstupů, které lze pořídit při daných nákladech: `TC = P_L L + P_K K`. Její sklon je `-P_L/P_K`. Nákladové optimum je bod, kde je izokosta tečná k izokvantě. Platí `MRTS = P_L/P_K`, tedy `MPL/P_L = MPK/P_K`. Dlouhodobé náklady vznikají tak, že pro každé `Q` najdeme nejlevnější kombinaci vstupů. `LAC = LTC/Q` a `LMC = změna LTC / změna Q`. Tvar `LAC` souvisí s výnosy z rozsahu: při rostoucích výnosech z rozsahu `LAC` klesá, při konstantních je zhruba stálá a při klesajících výnosech z rozsahu roste.

Jednoduchá odpověď

Kapitál je výrobní faktor, který přináší budoucí výnos. Má tři formy: kapitálové statky, finanční kapitál a lidský kapitál. Kapitálové statky jsou reálné věci používané ve výrobě, třeba stroje, budovy nebo výrobní linky. Finanční kapitál jsou prostředky, za které lze investice financovat. Lidský kapitál jsou znalosti, vzdělání a schopnosti lidí.

Úspory jsou část důchodu, která nebyla vydána na současnou spotřebu. Investice jsou použití prostředků na pořízení kapitálu. Na trhu zapůjčitelných fondů je nabídka `S` tvořena úsporami a poptávka `I` investicemi. Cena kapitálu je úroková míra `r`. V rovnováze platí `S = I`. Vyšší `r` motivuje ke spoření, ale zdražuje investice, takže poptávka po investicích klesá. Poptávka po kapitálu je tedy odvozena od očekávaného výnosu investic, zatímco nabídka kapitálu vychází z úspor domácností a dalších vlastníků volných fondů.

Jednoduchá odpověď

Příjmy firmy jsou `TR = P * Q`, `AR = TR/Q` a `MR = změna TR / změna Q`. V dokonalé konkurenci je firma příjemcem ceny, proto platí `P = AR = MR` a celkový příjem roste lineárně. V nedokonalé konkurenci firma čelí klesající poptávce, takže `D = AR` a `MR < P`, protože pro větší prodej musí snížit cenu.

Účetní zisk je `TR - explicitní náklady`. Ekonomický zisk je `TR - explicitní náklady - implicitní náklady`. Explicitní náklady jsou skutečně zaplacené výdaje, implicitní náklady jsou obětované příležitosti. Firma maximalizuje zisk tam, kde `MR = MC`. Když `MR > MC`, zvýší výrobu; když `MR < MC`, výrobu sníží. Nulový ekonomický zisk neznamená, že firma nemá žádný výdělek; znamená, že pokrývá i implicitní náklady včetně normálního zisku.

Jednoduchá odpověď

Na trhu práce je na svislé ose mzda `w` a na vodorovné ose množství práce `L`. Firmy práci poptávají, pracovníci ji nabízejí. V dokonalé konkurenci je rovnováha v průsečíku `D_L` a `S_L`, tedy při `w0` a `L0`. Reálný trh práce je nedokonalý kvůli rozdílům v kvalifikaci, informacím, mobilitě, diskriminaci, regulacím, monopsonu a odborům.

Odbory jsou sdružení pracovníků, která vyjednávají o mzdách a pracovních podmínkách. Mohou prosadit mzdový práh nad rovnovážnou mzdou, omezit nabídku práce nebo zvýšit poptávku po práci. Když odbory prosadí mzdu `w1 > w0` jako mzdový práh, firmy poptávají méně práce a pracovníci jí nabízejí více; vzniká přebytek práce, tedy nezaměstnanost. Důsledkem nedokonalostí trhu práce mohou být mzdové rigidity, nezaměstnanost, diskriminace, nižší mobilita pracovníků a rozdíl mezi mzdou a mezním přínosem práce.

Jednoduchá odpověď

Tržní struktura říká, kolik je na trhu firem, jaký mají produkt, jak snadný je vstup do odvětví a zda firma může ovlivnit cenu. Základní čtyři struktury jsou dokonalá konkurence, monopolistická konkurence, oligopol a monopol.

V dokonalé konkurenci je mnoho firem, homogenní produkt, volný vstup a firma cenu neovlivní. Proto pro firmu platí `P = AR = MR` a obecné pravidlo optima `MR = MC` se mění na `P = MC`. V nedokonalé konkurenci má firma tržní sílu, čelí klesající poptávce `D = AR`, její `MR` je pod cenou a optimum hledá podle `MR = MC`; cenu pak odečte z poptávky.

Monopolistická konkurence má mnoho firem a diferencované produkty, oligopol má několik silných strategicky závislých firem a monopol má jednu firmu bez blízkého substitutu. Monopolní síla je schopnost stanovit cenu nad mezní náklady a měří se Lernerovým indexem `L = (P - MC) / P`.

Jednoduchá odpověď

Alokační efektivnost znamená, že se vyrábí správné množství z hlediska společnosti. Kritérium je `P = MC`: cena, tedy ochota platit za poslední jednotku, se rovná mezním nákladům na její výrobu. Výrobní efektivnost znamená výrobu s nejnižšími průměrnými náklady, tedy v minimu `AC`.

Dokonalá konkurence v dlouhém období splňuje obě podmínky. Firma je příjemcem ceny, platí `P = AR = MR`, ziskové optimum `MR = MC` se změní na `P = MC` a volný vstup firem tlačí ekonomický zisk k nule, takže dlouhodobě platí `P = MC = ACmin`.

V nedokonalé konkurenci firma čelí klesající poptávce, takže `MR < P`. Firma maximalizuje zisk podle `MR = MC`, ale z toho vychází `P > MC`. Proto je monopol typicky alokačně neefektivní, monopolistická konkurence má v dlouhém období nulový ekonomický zisk, ale stále nevyrábí v minimu `AC`, a u oligopolu záleží na modelu a strategickém chování.

Jednoduchá odpověď

Dokonalá konkurence má mnoho malých firem, homogenní produkt, dokonalé informace a volný vstup i výstup z odvětví. Jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu, proto je příjemce ceny. Její individuální poptávka je vodorovná a platí `P = AR = MR`.

Firma maximalizuje zisk podle obecného pravidla `MR = MC`. V DK je `MR = P`, takže optimum je `P = MC`. V krátkém období může mít zisk, nulový zisk i ztrátu. Vyrábí, pokud cena pokrývá alespoň variabilní náklady: `P >= AVC`. Pokud `P < AVCmin`, výrobu uzavře. Bod uzavření je `P = AVCmin`.

Bod zvratu je `P = ACmin`, tedy nulový ekonomický zisk. V dlouhém období volný vstup a výstup firem tlačí ekonomický zisk k nule, takže dlouhodobě platí `P = AR = MR = MC = ACmin`. Krátkodobá nabídka firmy je rostoucí část `MC` nad `AVCmin`; tržní nabídka je součet nabídek firem.

Jednoduchá odpověď

Jednotlivec na trhu práce volí mezi prací `L`, volným časem `H` a spotřebou `C`. Čas je omezený, takže platí `L + H = 24`. Mzda `w` je odměna za práci, ale zároveň cena volného času: hodina volna znamená ušlou mzdu.

Růst mzdy má dva protichůdné efekty. Substituční efekt říká, že vyšší mzda zdražuje volný čas, takže člověk nahrazuje volno prací a nabídka práce roste. Důchodový efekt říká, že při vyšší mzdě si člověk může dovolit stejnou spotřebu za méně hodin práce, takže chce více volna a nabídka práce klesá.

Celkový efekt je `TE = SE + IE`. Pokud převládá substituční efekt, vyšší mzda zvyšuje nabízené množství práce. Pokud převládá důchodový efekt, vyšší mzda může nabízené množství práce snížit. Proto může být individuální nabídka práce zpětně zakřivená.

Jednoduchá odpověď

Nedokonalá konkurence znamená, že alespoň jedna firma může ovlivnit cenu. Když chce prodat větší množství, musí zpravidla snížit cenu. Proto u ní poptávka klesá, `D = AR`, a mezní příjem je pod cenou: `MR < P`.

Příčiny nedokonalé konkurence jsou hlavně nákladové podmínky, bariéry vstupu, asymetrické informace, státní a právní omezení, politické podmínky a vlastnictví výrobních faktorů. Monopol je krajní případ: na trhu je jedna firma, produkt nemá blízký substitut a vstupu brání vysoké bariéry. Monopol může vzniknout přirozeně, administrativně nebo díky kontrole vzácného zdroje.

Monopol maximalizující zisk volí množství podle `MR = MC` a cenu odečte z poptávky. Proto může platit `P > MC`. Firma maximalizující obrat nevolí `MR = MC`, ale `MR = 0`, protože tam je celkový příjem `TR` nejvyšší. Pokud jsou mezní náklady kladné, obratové množství je vyšší než ziskové: `Q2 > Q1` a `P2 < P1`.

Jednoduchá odpověď

Monopol se reguluje proto, že má monopolní sílu: dokáže stanovit cenu nad mezní náklady. V monopolním optimu platí `MR = MC`, ale cena se čte z poptávky, takže typicky `P > MC`. To znamená alokační neefektivnost, nižší množství a náklady mrtvé váhy.

Monopolní síla se měří Lernerovým indexem `L = (P - MC) / P`. V dokonalé konkurenci je `P = MC`, proto `L = 0`. Čím víc se `L` blíží k `1`, tím větší je monopolní síla. Například při `P = 8` a `MC = 3` je `L = 5/8 = 0,625`.

Přirozený monopol vzniká tam, kde jsou vysoké fixní náklady a výrazné úspory z rozsahu, takže průměrné náklady v relevantním rozsahu klesají a jedna firma dokáže obsloužit trh levněji než více firem. Typicky jde o síťová odvětví, například infrastrukturu.

Cenová regulace může nastavit `P = MC`, což je alokačně efektivní, ale u přirozeného monopolu může vést ke ztrátě, protože při klesajících `AC` bývá `MC < AC`. Regulace `P = AC` nechává firmě nulový ekonomický zisk, tedy normální zisk, ale obvykle není plně alokačně efektivní.

Jednoduchá odpověď

Oligopol je tržní struktura s několika málo silnými firmami. Produkt může být homogenní i diferencovaný, bariéry vstupu jsou značné a hlavní znak je vzájemná závislost firem. Firma se rozhoduje strategicky, protože její změna ceny, množství, reklamy nebo inovací vyvolá reakci konkurentů.

Smluvní neboli koluzivní oligopol vzniká, když se firmy dohodnou na ceně, množství nebo tržních podílech. Kartel maximalizuje společný zisk, proto se analyzuje podobně jako monopol: `MR = MC`, cena z poptávky, typicky `P > MC`. Oligopol s dominantní firmou má jednu silnou firmu jako cenového vůdce a menší firmy v konkurenčním lemu. Platí `Q_lem = Q_T - Q_D`.

Monopolistická konkurence má mnoho firem, diferencovaný produkt, blízké substituty a malou monopolní sílu. V krátkém období se firma chová jako malý monopol: `MR = MC`, cenu čte z `d` a může mít zisk nebo ztrátu. V dlouhém období volný vstup snižuje poptávku po původní firmě a zisk klesá k nule: `P = AC`. Přesto nejde o dokonalou konkurenci, protože stále obvykle `P > MC`.

Jednoduchá odpověď

Alokační efektivnost znamená, že se vyrábí společensky správné množství. Kritérium je `P = MC`. Cena ukazuje hodnotu poslední jednotky pro spotřebitele, mezní náklady ukazují náklad na její výrobu. Pokud `P > MC`, trh vyrábí málo; pokud `P < MC`, vyrábí příliš mnoho.

V dokonalé konkurenci platí `P = AR = MR`. Firma maximalizuje zisk podle `MR = MC`, takže v DK vyjde `P = MC`. V dlouhém období navíc platí `P = MC = ACmin`, proto je DK alokačně i výrobně efektivní.

V nedokonalé konkurenci firma čelí klesající poptávce, takže `MR < P`. Ziskově volí `MR = MC`, a proto typicky `P > MC`. Monopol je neefektivní jasně; monopolistická konkurence má dlouhodobě `P = AC`, ale stále `P > MC`; u oligopolu záleží na modelu, takže přesnou míru nelze bez zadání určit.

Jednoduchá odpověď

Trh výrobních faktorů je trh vstupů do výroby: práce, půdy, kapitálu, přírodních zdrojů a podnikatelských schopností. Specifikum proti trhu finálních statků je opačná role stran: domácnosti nebo vlastníci faktory nabízejí, firmy je poptávají. Cena faktoru je odměna za službu faktoru.

Poptávka po faktoru je odvozená. Firma faktor nechce pro něj samotný, ale kvůli příjmu z finální produkce, kterou faktor pomáhá vyrobit. Proto rozhoduje příjem z mezního produktu faktoru: `MRP_F = změna TR / změna F`. Obecně platí `MRP_F = MPP_F * MR`. Pokud je trh výstupu dokonale konkurenční, `MR = P`, takže `MRP_F = MPP_F * P`.

Mezní náklady na faktor jsou `MFC_F = změna TFC / změna F`. Firma najímá faktor do bodu `MRP_F = MFC_F`. Pokud `MRP_F > MFC_F`, vyplatí se najmout víc; pokud `MRP_F < MFC_F`, další jednotka se nevyplatí. V dokonalé konkurenci na trhu faktoru platí `MFC_F = P_F`, tedy u práce `MFC_L = w`.

Nabídka faktoru vychází z alternativních nákladů vlastníků faktoru. U práce je mzda zároveň cenou volného času, u kapitálu je cenou úrok, u půdy renta. Rovnováha na trhu faktoru vzniká v průsečíku `D_F` a `S_F`, kde se určí cena faktoru `P_F*` a množství faktoru `F*`. Formy cen faktorů jsou mzda, renta, úrok a zisk.

Jednoduchá odpověď

Ordinalistická teorie nepředpokládá, že užitek umíme měřit v jednotkách. Spotřebitel pouze řadí spotřební koše podle preferencí. Indiferenční křivka `IC` ukazuje kombinace dvou statků se stejným užitkem. Linie rozpočtu `BL` ukazuje dostupné kombinace při daném důchodu a cenách: `I = Px * X + Py * Y`.

Optimum spotřebitele je bod dotyku nejvyšší dosažitelné indiferenční křivky a linie rozpočtu. V optimu platí `MRS = Px/Py`, tedy subjektivní ochota nahrazovat statky se rovná tržnímu poměru cen.

Poptávku odvodíme tak, že měníme cenu jednoho statku. Při poklesu `Px` se linie rozpočtu otočí ven kolem průsečíku na ose `Y`, vznikne nové optimum a z dvojic `Px` a optimálního `X` dostaneme body individuální poptávky.

Jednoduchá odpověď

Trh práce je trh výrobního faktoru práce. Firmy práci poptávají, pracovníci nebo domácnosti ji nabízejí. Cenou práce je mzdová sazba `w`. Poptávka po práci je odvozená, protože firma práci najímá kvůli produkci, kterou prodává. Rozhoduje `MRPL = ΔTR / ΔL`, obecně `MRPL = MPPL * MR`; v dokonalé konkurenci na trhu výstupu `MRPL = MPPL * P`.

V dokonalé konkurenci na trhu práce firma mzdu neovlivní, proto `MFC_L = w`. Práci najímá do bodu `MRPL = MFC_L`, tedy v DK `MRPL = w`. Tržní rovnováha práce vznikne v průsečíku `D_L` a `S_L`; na ose y je mzda `w`, na ose x množství práce `L`.

Nabídka práce vychází z volby mezi prací a volným časem. Vyšší mzda je zároveň vyšší odměna za práci i vyšší alternativní náklad volného času. Tržní nabídka je obvykle rostoucí, individuální nabídka se ale může kvůli důchodovému efektu ohýbat zpět.

Nedokonalosti trhu práce vznikají kvůli rozdílům v kvalifikaci, mobilitě, informacích, diskriminaci, minimální mzdě, odborům, efektivnostním mzdám a monopsonu. Odbory mohou mzdy zvyšovat mzdovým prahem, omezením nabídky práce nebo zvýšením poptávky po práci. Důsledkem nedokonalostí mohou být mzdové rigidity, nezaměstnanost, diskriminace, nižší mobilita a rozdíl mezi mzdou a mezním přínosem práce.

Jednoduchá odpověď

Dokonalá konkurence je model trhu s mnoha malými firmami, homogenním produktem, dokonalými informacemi a volným vstupem a výstupem z odvětví. Jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu, proto je příjemce ceny. Její individuální poptávka je vodorovná a platí `P = AR = MR`.

Firma maximalizuje zisk podle `MR = MC`. V dokonalé konkurenci je `MR = P`, takže optimum je `P = MC`. Krátkodobě firma vyrábí, pokud cena pokrývá alespoň variabilní náklady, tedy `P >= AVC`. Bod uzavření je `P = AVCmin`; pokud cena klesne pod minimum `AVC`, firma výrobu zastaví a nese jen fixní náklady.

Bod zvratu je `P = ACmin`, kde firma dosahuje nulového ekonomického zisku. Krátkodobá nabídka firmy je rostoucí část křivky `MC` nad `AVCmin`. Tržní nabídka je horizontální součet nabídek jednotlivých firem.